Podle zákona mohou ženy, které podstoupily sterilizaci mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného a informovaného souhlasu, žádat od státu jednorázové odškodnění 300.000 korun. Žádosti je možné podávat do 4. ledna 2027. Ministerstvo má na vyřízení 60 dnů, po přiznání nároku musí peníze vyplatit do 30 dnů.
Kancelář veřejného ochránce práv, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková i zástupkyně neziskových organizací upozorňují na průtahy v řízení a problematické hodnocení důkazů. Podle nich stovky žen čekají na rozhodnutí měsíce, některé i více než dva roky.
„Před pěti lety, kdy se zákon schvaloval, jsme počítali s tím, že se bude týkat čtyř stovek žadatelek a žadatelů. V tuto chvíli máme skoro 1200 žadatelek, které už odškodnění dostaly. Není ta situace zas tak hrozná, jak by se možná mohlo zdát. Proces běží a žadatelé a žadatelky mohou své nároky uplatnit,“ uvedl Švec. Podle něj vyřizování často komplikuje nedostatek důkazů, protože zdravotnická dokumentace po letech chybí.
Právnička Ligy lidských práv Sandra Pašková však uvedla, že překážkou je „formalismus a rezistence k judikatuře“. „Měla by se změnit optika rozhodování ministerstva, aby se hledaly důvody k přiznání, ne k nepřiznání odškodnění,“ řekla. Kancelář ombudsmana od roku 2022 eviduje 195 stížností na postup ministerstva.
Zástupci institucí a organizací dnes sepsali doporučení ke změně praxe. Navrhují přezkoumat zastavení opakovaných žádostí podle aktuální judikatury, zlepšit fungování informační linky, posílit personální kapacity, zvolit vstřícnější přístup k žadatelkám a více zohledňovat i jiné důkazy než zdravotnickou dokumentaci, včetně svědeckých výpovědí či výslechů on-line. Ženám doporučují podávat žádosti s pomocí neziskových organizací, shrnula Fuková. Podle Švece se ministerstvo podněty bude zabývat.
Systematické sterilizace žen zavedla v Československu směrnice ministerstva zdravotnictví z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen k podstoupení sterilizace. Již v roce 1978 vydala Charta 77 dokument kritizující postavení Romů ve společnosti, kde poprvé padla zmínka o sterilizacích prováděných pod nátlakem. S podezřením na nucené sterilizace, a to především romských žen, pak přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodnění už v roce 2006. V roce 2009 se pak za protiprávní zákroky tehdejší kabinet omluvil.
Podle aktuálních informací Kanceláře veřejného ochránce práv poslední zaznamená případy nezákonných sterilizací pochází z roku 2008 a 2009.